Většina malých obcí zvažuje různé alternativy nakládání se splaškovými i dešťovými vodami v území. Netradiční cestou čištění a dočišťování odpadních vod se vydala obec Nevřeň na severním Plzeňsku. Obec zvolila cestu mechanického předčištění s následnou soustavou dvou biologických rybníků (terciální čištění vod) – realizačně i provozně ekonomicky únosným řešením dočištění vod přitékajících ze stávající jednotné kanalizace před jejím zaústěním do toku Třemošná. Do jednotné kanalizace jsou zaústěny přepady ze septiků a domácích ČOV nemovitostí.
Ing. Petr Holeček, občan obce Nevřeň
Rentec Profesional, s.r.o.
Projektant:
Šindlar s. r. o.
Obec Nevřeň
2022
9 695 000 Kč
52% dotace z Dotačního programu vodohospodářská infrastruktura (Plzeňský kraj)
Štěpánka Bejčková
Biologické rybníky jsou vodní nádrže, jejichž hloubka a plocha hladiny je přizpůsobena znečištění odpadní vody, která do nich natéká po mechanickém předčištění. Čistící proces probíhá v kyslíkatém prostředí a přísun kyslíku je zajištěn prostupem přes hladinu
a protékáním vody skrz rybník. Soustava dvou rybníků v Nevřeni je spojena meandrovitým potůčkem, který zajišťuje stabilnější prokysličení protékající odpadní vody. Součástí projektu je funkční výsadba zelených rostlin v korytě meandrujícího toku a příbřežní zeleně rybníků.
Obec Nevřeň má jednotný kanalizační systém pokrývající celé území obce. Většina nemovitostí má septiky a malé domovní čistírny. Zájem o budování DČOV v posledních letech neustále roste. Obec však zodpovídá za kvalitu vody odtékající do potoka Třemošná a problémem může být nižší účinnost nebo chyby v provozování těchto septiků a čistíren. Údolní niva kolem toku Třemošná vytváří pro soustavu rybníků geomorfologicky vhodné prostředí. Před finálním rozhodnutím o realizaci projektu byla zpracována hydrotechnická studie, která řešila odtokové poměry lokality v údolní nivě řeky Třemošné.
Stávající jednotná kanalizace byla před vyústěním do vodního toku Třemošná přerušena
a napojena do nově vybudované odlehčovací komory. Průtok odpadních vod je tak odváděn do štěrbinové nádrže, kde dochází k mechanickému čištění, usazování
a vyhnívání kalu. Hlavní biologické čištění probíhá následně ve stabilizační nádrži. Na nádrže navazuje revitalizované dočišťovací koryto a periodická tůň, která slouží k dočištění vody před zaústěním do toku Třemošná. Vyšší dešťové průtoky jsou
z odlehčovací komory převedeny odlehčením do dočišťovacího koryta a dále přes periodickou tůň do toku Třemošná. Související příbřežní zeleň a vodní plochy vytváří příjemné prostředí funkčně i esteticky zapadající do původní krajiny.
Projekt byl podpořen Plzeňským krajem částkou 5 milionů Kč (Dotační program vodohospodářské infrastruktury).
Systém čištění odpadních vod prostřednictvím soustavy biologických rybníků (pokud je na daném prostředí z pohledu geomorfologického realizovatelné) je pro malou obec příležitostí vypouštět čistou vodu do vodoteče s relativně nízkými náklady na výstavbu, navíc s rozumnými náklady na údržbu celého systému ČOV a tedy i s minimálním "stočným" pro obyvatele. Počítá se spoluodpovědností a zapojením obyvatel do procesu čištění vlastních splaškových vod, zároveň však eliminuje riziko spojené s případnými chybami při provozování malých domovních čistíren. Štěrbinová nádrž je taktéž schopna zadržet havarijní úniky ropných látek např. z autohavárie na odvodňované komunikaci, a to nornými stěnami.
Soustava rybníků je výrazným krajinotvorným prvkem, který na první pohled nepřipomíná obecní čistírnu. Celý systém včetně příbřežní zeleně kromě schopnosti zadržovat vodu v krajině také celkově vylepšuje životní prostředí v obci a zlepšuje kvalitu vody v toku Třemošná.