Jak se zapojit

Zvládnu sám

Srážkové vody jsou velmi důležitým zdrojem vody, který často necháváme nepovšimnutý.

Je-li srážek příliš, způsobují lokální povodně nebo alespoň přetížení kanalizačních systémů, kdy čistírny odpadních vod pak nejsou schopny větší množství vody přečistit a voda z nich odchází nevyčištěná. V suchých obdobích naopak lze srážkové vody využívat pro různé účely místo vody pitné.

Nové stavby už nakládání se srážkovými vodami řešit musí při projektové přípravě i výstavbě. Nicméně i u starších objektů lze realizovat různá opatření, která zadrží vodu na pozemku
a tak pak nezpůsobí škody nikde jinde.

Možností je několik. Na pozemku lze umístit nádrž, která bude dešťové vody ze střech zachycovat a ty bude možné využívat pro zálivku zahrady nebo třeba i pro splachování WC.

Efektivním opatřením, které nejen zadrží vodu a hezky vypadá, ale navíc umožní využití méně využívané části pozemku, je dešťový záhon.

Samostatnou kapitolou je realizace zelených střech nebo velmi zajímavých a efektivních zelených fasád.

A proto, aby voda z pozemku neodtékala, je možné například u parkovacích ploch místo zámkové dlažby využít propustné a polopropustné povrchy, například různé druhy zatravňovacích tvárnic.

Pro všechna tato opatření se v posledních letech vžil název modrozelená infrastruktura.

Některá opatření je možné si realizovat svépomocí bez větších finančních investic. Jiná už jsou nákladnější a vyžadují také delší přípravu. A kde hledat pomoc?

Na podporu opatření pro zadržování srážkových vod je pro fyzické osoby otevřen dotační program Dešťovka Státního fondu životního prostředí.

Hospodaření se srážkovými vodami pro obce řeší aktuálně například výzva Národního programu Životní prostředí č. 10/2021 – Hospodaření s vodou v obcích.

Problematika je i jedním z témat Operačního programu Životní prostředí a podporu pro školy, školky a další organizace lze v Plzeňském kraji získat i z Nadačního fondu Zelený poklad.

Inspiraci můžete nalézt v Příkladech dobré praxe.

V letních vedrech jsou někdy městské domy a komunikace tak rozpálené, že hustě zastavěná města s nedostatkem zeleně přestávají být příjemným místem pro život. Proto se v posledních letech rozšířila myšlenka zelených střech a zelených fasád.

O zelených střechách již slyšel pravděpodobně každý, méně známé, avšak také velmi zajímavé jsou zelené fasády. Zelená fasáda to není jen fasáda porostlá popínavými rostlinami, je to „živá fasáda“, která obsahuje i substrát pro růst rostlin a systém pro jejich automatické zavlažování.

Klasické zelené fasády známe všichni. Jsou tvořeny popínavými rostlinami, které jsou schopny
z jednoho kmínku vytvořit několika metrové šlahouny obrůstající celé domy. Mají nízké finanční nároky a nepotřebují žádnou podkonstrukci ani vyvazování. K takovým nejběžnějším rostlinám patří břečťan obecný, hortenzie řapíkatá nebo přísavník trojčetný.

Zelené fasády však mají i sofistikovanější provedení. Systémů najdeme na trhu hned několik, ale v zásadě jde o kovovou konstrukci, na kterou se ukotví hydroizolační fólie a závlahový systém
a systém pro uchycení rostlin. Na zelené fasádě je možné pěstovat dokonce i jahody nebo rajčata. Celkový vzhled fasády se v průběhu roku neustále mění a jedná se o zajímavý designový prvek.  

Mít „zelený“ dům má své nesporné výhody:

  • zelená fasáda spolehlivě pohltí hluk z okolí, čímž vylepší akustické podmínky v budově,
  • rostliny spotřebují oxid uhličitý a jsou zdrojem kyslíku,
  • rostliny v letních vedrech zabraňují přehřívání budovy, v zimě udržují teplo a chrání vlastní fasádu budovy a prodlužují její životnost,
  • při růstu zelené fasády ze základové spáry se budova odvlhčí,
  • zelená fasáda je místem pro včely, čmeláky a motýly, kteří jinak nemají ve městě příliš prostoru k přežití,
  • rostliny se ve velmi krátké době rozrostou a jsou schopny vypařovat stovky litrů vody denně, což u stromů může trvat celá desetiletí.

Pro založení zelené fasády je vhodné oslovit specializovanou firmu, která má s jejich tvorbou zkušenosti. Pomohou s návrhem a případně i realizací správné technologie a také s výběrem vhodných rostlin a jejich kombinací. Za pomoci odborníků tak každý může vybudovat originální dílo, které bude nejen efektivní, ale také krásné a zajímavé.

Tůně a další vodní prvky v krajině jsou důležité z mnoha důvodů. Pomáhají zadržovat vodu, v době sucha naopak vodu mohou svému okolí dodávat, v horku ochlazovat okolí
a v neposlední řadě jsou ideální pro obojživelníky a další živočichy i rostliny.

Máte pozemek, který je podmáčený, a proto málo využívaný? Možná se jedná o ideální místo pro vybudování takové tůně.

V první řadě je vhodné nápad na vybudování tůní konzultovat s odborníky, protože se může stát, že na lokalitě se mohou vyskytovat chráněné druhy nebo může být nevhodná i z jiných důvodů. Když se nic takového nepotvrdí, už skoro nic nebrání realizaci záměru.

Někdy stačí do půdy doslova párkrát hrábnout bagrem, ale není to úplně nejlepší způsob budování tůní. Vždy je lepší, když se nejprve záměr pořádně rozmyslí a následně ho projektant, který má s podobnými projekty zkušenost, namaluje. Velikost tůní bývá různá, tvar nepravidelný a hloubka maximálně do metru. Výška hladiny vody v průběhu roku kolísá podle množství srážek.

V případě větších projektů je možno na tvorbu tůní žádat o finanční podporu v rámci projektů zaměřených na zadržování vody v krajině. Jsou to projekty financované z Operačního programu Životní prostředí, Programu obnovy přirozených funkcí krajiny a dalších. Finanční podporu poskytuje také Plzeňský kraj. Projekty tohoto typu obvykle posuzuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, takže je vhodné s jejími pracovníky záměr dopředu konzultovat. Zabrání se tak budoucímu neschválení žádosti, ale také případným nevhodným zásahům do přírody a krajiny.

Jak může taková tůň vypadat se můžete podívat zde.

Dešťový záhon je přírodní nebo uměle vytvořená terénní prohlubeň, kam při deštích stéká přebytečná voda ze střech, chodníků a zpevněných ploch. Ta se pak v průběhu několika dní vsakuje do okolní půdy a neodtéká pryč z pozemku.

Jak si takový záhon vybudovat třeba na své zahradě? Jedná se o zahradní prvek, který zvládne s trochou námahy bez velkých investic každý. V první řadě je potřeba vybrat správné místo. Nejvhodnějším místem pro vybudování dešťového záhonu je taková část zahrady, kde často stojí voda, která bývá hodně podmáčená nebo po deštích dlouho blátivá. Problém s věčným mokrem v tomto místě zahrady tak krásně a elegantně vyřešíte. Druhou možností je vybudovat umělý vodní záhon tak, že do něho budete přivádět vodu sami z okapů, z parkovacích a jiných zpevněných ploch.

Tvar záhonu může být jakýkoliv, záleží, na celkovém stylu zahrady a na tom, co se vám líbí. Může působit jako uměle vytvořený, v rovných liniích s obrubníkem, nebo nepravidelný jakoby přirozeně vzniklý.

Do dešťového záhonu je potřeba použít rostliny, které tolerují dočasné zamokření. Rostliny vhodné do dešťového záhonu jsou např. denivka, pomněnka bahenní, proso, muchovník, sítina, kosatec sibiřský nebo kupříkladu třapatka. Dešťový záhon může být plně osázen rostlinami nebo lze zasadit jen sem tam rostlinu a zbytek vysypat oblázky.

Jak správně vybudovat dešťový záhon můžete najít například zde.

Podívejte se, jak to může vypadat v Příkladech dobré praxe.

Zelená střecha je prvek, který dokáže výborně izolovat prostory před ostrými slunečními paprsky i mrazy a navíc pomáhá lépe hospodařit s vodou na pozemku, kterou z velké části zadrží. Taková střecha je mimo jiné i na pohled atraktivní a zajímavá a pomůže domu lépe zapadnout do krajiny. Vybudovat zelenou střechu ale není úplně jednoduché, pro správný výběr technologie a zasazených rostlin je vhodnější se poradit s odborníky nebo specializovanými firmami, které s touto činností mají zkušenosti.

Chcete-li se přesto pustit do budování zelené střechy sami, podrobný návod naleznete například zde.

Zelená střecha nemusí pokrývat hned celý dům, vhodná je i například na pergolu nebo garáž.

Protože se jedná o opatření, které představuje i jistou investici, je možné na něj žádat podporu z dotačních programů. Pro fyzické osoby z programu Nová zelená úsporám, pro města, obce a další subjekty aktuálně z výzvy č. 10/2021 Národního programu Životní prostředí (Hospodaření s dešťovou vodou v obcích).

Tématu se věnuje i jeden z dílů Ekologiky.

Stromy jsou pro naši krajinu velmi důležité. Poskytují stín, útočiště pro živočichy, čistí ovzduší, pomáhají zadržet vodu v krajině a to jsou pouze některé z jejich mnoha výhod. Zasazením stromu krajině velmi pomůžete.

Není to však o tom pouze strom vysadit, ale musí se o něj i následně pečovat.

Více informací o tom, jak můžete i vy svou činností přispět, naleznete zde.

Zvládneme společně

Revitalizace neboli obnova vodního toku je záležitost, kterou obvykle člověk sám nezvládne, k takovému opatření je potřeba poměrně hodně úsilí, času a také finančních prostředků.

Revitalizací vodních toků se rozumí návrat koryta k přírodě blízkému stavu s meandry, slepými rameny a příbřežními porosty. Provádí je obvykle správci vodních toků, to znamená správci povodí nebo lesní správy na lesních pozemcích. Revitalizovat však lze i vodní toky, které byly v minulosti svedeny do meliorací a podzemních trubek.

Několik příkladů povedené revitalizace máme i v naší databázi. Jeden takový příklad najdete například tady.

K revitalizaci vodního toku je potřeba vhodně zpracovaný projekt od autorizovaného projektanta, souhlasy vlastníků všech pozemků, které budou stavbou dotčeny. Důkladný projekt zajistí, že revitalizační opatření bude přínosné pro přírodu a neohrozí majetek ani zdraví lidí. Revitalizace vodního toku je velmi nákladná záležitost, která se pohybuje v řádu statisíců a nezřídka milionů korun. Na tato opatření, která nepřinášejí investorovi hmotný zisk, zle získat podporu z dotačních prostředků státu i evropské unie a to s poměrně vysokým procentem podpory.

Před samotnou realizací je nutné zajistit stavební povolení, které vydá příslušný vodoprávní úřad, což je obvykle místní odbor životního prostředí na městském úřadě.

V potoce, jehož koryto se navrátí do přírodě blízkého stavu, se obvykle velmi rychle objeví vzácné druhy rostlin i živočichů, které jsou typické pro tyto biotopy. Prodloužení vodního toku díky meandrům, tůním a slepým ramenům také pomáhá zadržování vody v krajině, která neodtéká tak rychle a také napomáhají zpomalení případné povodňové vlny v případě extrémních přívalových srážek.

Bližší informace o možnostech realizace revitalizačních opatření lze získat například na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a u jejích pracovníků, o dotačních možnostech na stránkách Operačního programu Životní prostředí.

Jedním z nástrojů pro napravení nevhodných zásahů v krajině jsou komplexní pozemkové úpravy. Při komplexních pozemkových úpravách stát ve veřejném zájmu prostřednictvím Státního pozemkového úřadu pomáhá prostorovému a funkčnímu uspořádání pozemků, zabezpečuje jejich přístupnost, vyrovnávání hranic, ale také umožňuje obnovu polních cesta budování přírodě blízkých opatření k zadržování vody v krajině. Pro zlepšení životního prostředí jsou realizovány také územní systémy ekologické stability.

Pozemkové úpravy jsou řešeny podle zákona z roku 2002 o pozemkových úpravách a dále jsou regulovány řadou zákonů a vyhlášek mimo jiné z oblastí zeměměřictví, zemědělského půdního fondu, oceňování nemovitostí nebo ochrany životního prostředí. Účastníky celého procesu jsou vlastníci pozemků, stavebníci a obce.

Řízení o pozemkových úpravách je několikaletý proces, který má svá formální pravidla. Plánování pozemkových úprav prochází několika fázemi.

Řízení o pozemkových úpravách zahajuje vždy pozemkový úřad. Může tak učinit na základě podaného požadavku nebo z vlastního posouzení. Zahájení může být i z popudu vlastníků půdy, pokud se pro to vysloví vlastníci nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území.  

Samotnému procesu pozemkových úprav předchází tzv. digitalizace území a zjištění skutečného stavu pozemků přímo v terénu – přeměření výměr, ověření druhu pozemku (orná půda, les apod.),bonity atd. Dále následuje několik kroků, které vedou k postupnému zpracování návrhu prostorového a funkčního uspořádání pozemků. Důležitým v rámci těchto návrhů je tzv. plán společných zařízení, který tvoří kostru budoucího prostorového uspořádání. Je velmi důležitý z krajinotvorného hlediska, zahrnuty jsou v něm větrolamy, polní cesty, zařízení pro zadržování vody v krajině a další obecně prospěšné krajinné prvky.

Neopominutelným přínosem pozemkových úprav je kromě uspořádání majetkových vztahů zejména návrh a realizace krajinných prvků, jako např. úprava vodohospodářských poměrů, obnova toků a nádrží, budování protierozní a povodňové ochrany území, systémů ekologické stability, biocenter a biokoridorů, obnova remízků nezbytných pro život drobné zvěře, zajištění lepší prostupnosti území vhodně zvolenou sítí polních cest a v neposlední míře dosažení estetické kvality krajiny.

Další informace o komplexních pozemkových úpravách se můžete dozvědět přímo na stránkách Státního pozemkového fondu.

Máte ve Vaší obci na návsi rybníček, který nevypadá dvakrát hezky, a chtěli byste s tím něco dělat?

Revitalizace rybníka je běh na dlouhou trať, jde-li vše jak má, trvá taková oprava od nápadu až po realizaci 2-3 roky. V případě že se jedná o rybník obecní, je nezbytná spolupráce s obcí. Chce-li i obec se situací něco dělat, je vše na dobré cestě.

V první řadě je nutno zjistit, jak velký rybník je a k jakému je využíván účelu. Aby bylo možné ho zodpovědně a bezpečně opravit, je nezbytné nechat zpracovat návrh a projektovou dokumentaci autorizovanou osobou, která má zkušenosti a oprávnění pro vodohospodářské projekty.

Je-li zpracován projekt včetně rozpočtu nákladů stavby, je možné na revitalizace žádat o dotaci. Možností pro získání dotace je víc, ale aby bylo zajištěno, že vše proběhne jak má, je vhodné se obrátit na firmu, která s těmito projekty má zkušenosti, dokáže poradit a dotaci zajistit. Podle typu rybníka je možné žádat na Ministerstvu zemědělství z programu zaměřeného na drobné vodní toky a malé vodní nádrže nebo z programu protipovodňové ochrany, u větších rybníků z programu zaměřeného přímo na rybníky. Je-li úprava projektována přírodě blízkým způsobem v souladu s principy ochrany životního prostředí, poskytuje podporu například i Operační program Životního prostředí.

Polní cesty jsou spojnicemi mezi různými místy. Umožňují přístup vlastníků ke svým pozemkům, tvoří přirozené valy, které zmírňují vodní erozi a dřeviny podél cest pomáhají zadržovat vodu v krajině a zmírňovat působení větru. Cesty podporují druhovou diverzitu v krajině a v neposlední řadě posilují estetiku krajiny.

V minulých dekádách jich mnoho zaniklo – byly rozorány a na jejich místě vznikly lány polí táhnoucí se do nedohledna. Obnova polních cest není vůbec jednoduchá. A to hlavně proto,
že pozemky, na kterých by se měla nacházet, mají obvykle mnoho vlastníků s mnoha protichůdnými zájmy. A taky na nich většinou hospodaří někdo, kdo vůbec nemá zájem své pole dělit nějakou cestou.

Vybudování nebo obnova polní cesty je od nápadu po realizaci proces na několik let. Všechno však má své řešení. Jednou z možností je usilovat, aby se o obnovu polních cest zajímala obec. Mnoho pozemků, na kterých původní historické cesty vedly, je v majetku obce a ta s nimi podle toho může nakládat a je-li zájem, cestu obnovit. Mnohé velké lány jsou v mapách přetnuty obecními cestami. Je potřeba se buďto dohodnout se zemědělcem, nebo v krajním případě vypovědět smlouvu na parcelu. Obrovské lány lze znovu rozdělit cestami, které tam historicky byly, plnily svoji roli dopravní a dnes mohou plnit roli zmenšení lánů. Bez jednání se zemědělci
se to však neobejde. Je potřeba se s nimi domluvit na změně využití pozemku, popřípadě jim vypovědět nájem. Prvořadý je však zájem obce s problematikou něco dělat, bez obecní podpory lze obnovovat cesty jen velmi špatně.

Další možností je usilovat, aby v katastru obce proběhly komplexní pozemkové úpravy, které právě tuto problematiku řeší. Komplexní pozemkové úpravy provádí Státní pozemkový úřad
ve spolupráci s obcemi, dokáže vyřešit vlastnické vztahy, propojit různé lokality a vybudovat různá vhodná obecně prospěšná zařízení jako jsou právě polní cesty, ale i například retenční nádrže, biokoridory a další.  

Ekologika

Pořad Ekologika přináší zajímavosti o životním prostředí v Plzeňském kraji. Poznejte, co všechno v našem regionu najdete, co můžete udělat pro lepší životní prostředí nebo jak ho můžete chránit.

Nenašli jste odpověď? Napište nám.

zdravakrajina@plzensky-kraj.cz