Děšťový záhon v Zahradě u malíře

Zahrada u malíře se nachází v obci Myslovice na Klatovsku. Jedná se o první certifikovanou ukázkovou přírodní zahradu v Plzeňském kraji.

V zahradě je využíváno několik variant zadržování dešťové vody:

- voda určená k zalévání – okapy svedené do sudů (na několika místech v zahradě),

- voda určená k zalévání a částečnému vsakování – svod okapu do staré nefunkční kopané studny a podzemní jímka (skruže se štěrkovým dnem) k jímání vody ze sklepa po dešti,

- dva dešťové záhony – určené k zachycení a vsakování dešťové vody do podloží.

Jeden z dešťových záhonů se nachází v předzahrádce na hranici pozemku mezi vjezdem do garáže a sousedním plotem. V historii zde býval hospodářský panský dvůr a vjezd do původní stodoly. Půda je zde velmi zhutnělá, jílovitá s množstvím kamene a štěrku. Dešťový záhon zachycuje přebytečnou dešťovou vodu a napomáhá jejímu vsakování na pozemku.

Místo, kde je dnes vybudován dešťový záhon, je orientováno na jih a nachází se v blízkosti obytného domu. Díky tomuto umístění se jednalo o velmi vyprahlé místo bez života. Při dešti k domu tekla voda z příjezdové cesty, u domu bylo nutné vybudovat odvodňovací kanál. V minulosti zde bylo podél původní stodoly odvodňovací koryto, při větších přívalových srážkách tekla voda do stodoly.

Záhon byl vyměřen mezi vjezdem do garáže a sousedním plotem, následně byl proveden výkop s vymodelováním terénu pro přítok vody a přepad do kanalizace u domu. Samotná hloubka výkopu byla přibližně 0,5 m, výkop byl následně vyplněn směsí kompostu a písku v poměru 1:1 do úrovně 20 cm pod původním terénem. Připravený záhon byl v záplavové části osázen rostlinami, které snesou sucho i zamokření, v tomto případě zde byly použity vodní a sibiřské kosatce a denivky. V okolí záhonu jsou další druhy trvalek.

Záhon byl vytvořený během jednoho odpoledne. Na jeho vybudování byl použit místní kámen k obložení příjezdové cesty, rostlinný materiál formou odkopků ze zahrady, kompost ze zahrady, starý písek z dětského pískoviště.

Vzhledem k jílovému podloží z počátku nebylo jisté, zda se dešťová voda alespoň do 72 hodin po naplnění záhonu vsákne. V případě, že by zde voda stála déle, docházelo by k nežádoucímu množení komárů. Obecné doporučení je umístění minimálně 10 metrů od stavby kvůli riziku podmáčení základů, což v tomto případě, kvůli příjezdu do vedlejší nemovitosti, nebylo možné, záhon je proto vybudován v těsné blízkosti domu.

Po třech letech od realizace je možno hodnotit zadržování vody dešťovým záhonem velmi kladně. Od počátku funguje bez problémů, při běžných deštích zadrží téměř veškerou vodu, která by jinak bez užitku odtekla. Umístění záhonu v blízkosti domu se na stavbě nijak neprojevilo, přebytečná voda z přívalových srážek je odvedena kanalizací pryč.

Realizací záhonu došlo k vytvoření malého biotopu, který využívají drobní živočichové a mikroklima je zde příjemnější a chladnější.