Revitalizace nivy Točnického potoka

Převažujícím typem ploch obklopující území mokřadu u Ostřetic je intenzivně využívaná orná půda, která byla součástí dotčeného území. Zásadním faktorem pro současnou samovolnou renaturaci území je Točnický potok, který protékal územím v zahloubeném upraveném korytě, které bylo na několika místech přehrazeno bobrem evropským. Navazující severní část nivy, kam potok odtéká, je dlouhodobě zarostlá rozsáhlou rákosinou a ponechána přirozené sukcesi.

Niva Točnického potoka je osídlena populací chráněného bobra evropského Castor fiber, který zde trvale žije a vytvořil zde kaskádu hrází. Široká niva potoka má velmi mírný sklon, je zarostlá pro bobra vhodným vrbovým náletem a činností bobra zde došlo k rychlému vzdutí hladiny a rozlití vody na ornou půdu v okolí toku. Již před několika lety zde voda začala vlivem bobřích hrází samovolně měnit koryto a vytvořila zaplavenou, či podmáčenou nivu širokou místy až 100 m. Morfologicky zde vznikl meandrující tok s výškou hladiny závislou na bobří aktivitě a množství srážek v průběhu roku. Zaplavení pozemků způsobilo nemožnost hospodaření na orné půdě přiléhající k toku. Zároveň zde začal vznikat biotop pro řadu vzácných a chráněných živočichů, především ptačích druhů mokřadů a stojatých vod. Za účelem vyřešení situace Plzeňský kraj přistoupil k výměně pozemků s původním vlastníkem a uživatelem části pozemků v nivě potoka, společností Měcholupská zemědělská a. s., a významná část nivy a mokřadu je nyní v jeho vlastnictví a slouží k účelům ochrany přírody.

Tato lokalita je velmi důležitá z důvodu výskytu vzácných druhů ptáků, kteří se zde vyskytují při migraci, nebo zde hnízdí např. jeřáb popelavý Grus grus, husa velká Anser anser, bukač velký Botaurus stellaris, volavka bílá Egretta alba, moták pochop Cyrcus aeruginosus, čírka modrá Spatula querquedula, vodouš rudonohý Tringa totanus, bekasina otavní Gallinago gallinago, vodouš kropenatý Tringa ochropus, slavík modráček středoevropský Luscinia svecica cyanecula. Mimo zvláště chráněného bobra evropského zde byly zjištěny pobytové stopy chráněné vydry říční Lutra lutra, nad mokřadem díky vysoké početnosti hmyzu loví pravidelně několik druhů netopýrů.

Ze zástupců hmyzu vázaného na stojaté vody lze v mokřadu pozorovat např. dravé šídlo modré Aeshna cyanea, vážku ploskou Libellula depressa, či motýlici lesklou Calopteryx splenden.

Vzhledem k silné eutrofizaci nivy a postupnému zarůstání nežádoucí ruderální vegetací a vysychání v období léta bylo účelné stabilizovat otevřené vodní plochy s mělčinami s mokřadní vegetací a zároveň přebytečnou vodu odvést po hranici území mimo sousední pole a louky, na kterých se hospodaří, aby nedocházelo k jejich dalšímu podmáčení.

Pro zachování   biodiverzity území byly počátkem února 2026 stabilizovány v zaplavované části nivy dvě vodní laguny a na hranici se zemědělskými pozemky bylo vyhloubeno obtočné koryto, které omezuje jejich další podmáčení. Z odtěženého materiálu byl vymodelován zemní val podél vodních ploch, který vedle ochrany před vodní erozí tvoří také ochranou clonu pro ptáky před rušivým vlivem z okolí. Koryto zároveň vytváří mělkou tekoucí vodu s obnaženým břehem, což představuje atraktivní biotop pro skupinu ptáků z čeledi bahňáků a také rozmnožovací biotop pro obojživelníky. Zejména pro obojživelníky okolní intenzivní agrocenóza neumožnila dosud jejich četnější přirozený výskyt. Realizovaná cílená úprava vodního režimu a stabilizace mokřadu na „opuštěné“ orné půdě předpokládá obsazení mokřadu obojživelníky, pro které nebylo toto prostředí dosud optimální, neboť mokřad silně zarůstal ruderální vegetací a byl zanášen erozním materiálem smývaným z okolních polí. Při současném obecném poklesu početnosti všech druhů obojživelníků a absenci vhodných biotopů v okolí Klatov je do mokřadu očekáváno rozšíření např. čolka obecného, ropuchy obecné, ale i rosničky zelené a skupiny zelených skokanů. Na lokalitě bude probíhat pravidelný monitoring zaměřený také na vodní hmyz a ptáky.

Plzeňský kraj ve spolupráci s partnerem Konplan stabilizoval již vzniklý mokřad, který je důležitou součástí naší krajiny. Došlo úpravě ve stávající zamokřené ploše tak, aby nedocházelo k zaplavení okolních pozemků a tím k omezení hospodaření na orné půdě přiléhající k mokřadu. Mokřad je velmi důležitý pro zadržování vody, zmírňování sucha a samočištění povrchové vody kontaminované například agrochemií. Působí jako místo přirozené retence vody, snižuje riziko povodní a eroze, a zároveň zvyšuje biologickou rozmanitost jako útočiště pro vzácné druhy i pro zatím běžné druhy zemědělské krajiny.

‍