Přírodní rezervace Janovský mokřad

Přírodní rezervace chrání od roku 2021 mokřadní ekosystém vzniklý v povodí Vejprnického a Lučního potoka v blízkosti dálnice D5 na území Nýřan, Úherců a Přehýšova. Činností především bobra evropského vznikl rozsáhlý mokřadní ekosystém se složitým hydrologickým režimem, ve kterém hnízdí, nebo jej k tahovým zastávkám využívá řada vzácných ptačích druhů. Janovský mokřad je vhodným biotopem také pro obojživelníky a plazy i řadu druhů bezobratlých živočichů.

‍

Pro další informace o Janovském mokřadu si můžete pustit díl Ekologiky.

Historicky se na většině území rezervace nacházel Janovský rybník, který byl však v 19. století zrušen, protože jeho další existence v tomto poddolovaném území nebyla možná ani bezpečná.  Původní zátopa byla přeměněna na zemědělskou půdu a částečně bylo území zalesněno. Po výstavbě dálnice D5 bylo území dnešní rezervace tělesem dálnice odděleno od ostatní zemědělské půdy a do značné míry bylo pro intenzívní zemědělskou činnost znepřístupněno.

V souvislosti se změnami v podloží způsobenými výstavbou dálničního tělesa, vzestupem hladiny podzemních vod a v neposlední řadě aktivní bobří činností Na Lučním i Vejprnickém potoce začal vznikat rozsáhlý mokřad s otevřenými vodními plochami, doplněný o více než 25 ha suchých, převážně ruderálních ploch zarostlých třtinou křovištní a ostružiníkem. Postupující podmáčení lokality vedlo k ukončení zemědělského hospodaření a postupné přírodní sukcesi a ke vzniku a rozvoji mokřadních společenstev.

‍

Péče o území se dělí na konzervační management chránící dochovaný stav lokality včetně všech jejích přirozených živých i neživých složek před škodlivou lidskou činností, a na aktivní opatření za účelem udržení a zvýšení biodiverzity lokality. Mezi konzervační management patří zejména ochrana přirozeně vzniklého vodního režimu lokality, do kterého je možné zasahovat pouze v odůvodněných případech za účelem zajištění potřebných minimálních průtoků v Lučním a Vejprnickém potoce a usměrnění návštěvníků území pouze na vyznačené stezky, aby svou přítomností nerušili především vodní ptáky. Aktivní management spočívá zatím zejména ve vybudování pastevního areálu pro velké kopytníky, díky němuž je na části travních porostů prováděna pastva Exmoorských ponnyů a praturů. Součástí aktivního managementu je i postupné budování návštěvnické infrastruktury, která kromě usměrnění návštěvnosti bude zaměřena na environmentální vzdělávání návštěvníků.

Hlavním přínosem zřízení přírodní rezervace je komplexní ochrana území zahrnující nejen ochranu rostlin a živočichů, ale i ochrana přirozeně se utvářejícího vodního režimu v území, který je podmíněn činností bobra evropského, morfologií terénu a předchozí důlní činností v širším okolí.

Z hlediska hydrologického je významná retence vody, zpomalení povrchového odtoku a případná transformace povodňových vln z přívalových srážek v povodí Vejprnického potoka. Rezervace je částečně přístupná po pěších stezkách, cílem je výchova a vzdělávání návštěvníků v oblasti ochrany přírody a významu ochrany vodních a mokřadních společenstev pro retenci vody v krajině.